Vesmírný piknik a oplatková oprava
Vesmírný piknik se zvrtne, když oříškový meteorit prorazí trup korábu. Posádka tvrdě přistane na Oplatkové planetě a opravu provede pomocí oplatkové záplaty a horké čokoládové polevy.
Večerní prázdnota nad městem lákala k obrovskému venkovnímu oddechu. Emily si ten den pečlivě připravila do batůžku kostkovanou deku a papírové talířky z domova. Dnešní nebezpečí chtěla na lodi vyměnit za poklidný a hravý vesmírný piknik v tichu plujících obláčků.
Když starý koráb vyrazil nad oběžnou dráhu, deka se na palubě naplno rozprostřela. Jiskřička se ladně uvolnila ze zlatých pramenů a rozzářila se kousek nad kormidlem jako překrásný, hřejivý a uklidňující nebeský lampion k posezení. „Tuky, prosím tě, letíme jen po krásných klidných vyhlídkách. Dneska žádné temné mraky zkoušet nechci,” zahlásila posádce spokojená holčička a podala Adamovi sendvič s hvězdoukovou marmeládou.
Modrý navigátor potutelně klapl zobákem. „Klidný let! Velká hladová pauza! Rovně k domovu! Jen jedna zkratka malinkatým Zmrzlinovým pásem!” zavelel Tuky a drze zaštěbetal zobákem nad mapou.
O chvíli později dojela loď rychlým svištěním ke zvláštnímu pásu ledově chladných a sypkých padajících kamenů. Nebyly to vůbec obyčejné balvany meteoritů. Okolo skleněných svítících stěžňů začaly létat gigantické kopečky vesmírné zamrzlé vanilky narvané k prasknutí tvrdými lískovými ořechy a sladkými kousky hořké čokolády.
Vesmírný piknik by prošel ukázkově bez poškození lodi, kdyby se k nim nevymrštil zrádný oříškový meteorit. Adam sice prudce ztrhl kormidlo a Nožka rychle utkal síť, ale obrovský namražený oříškový balvan s křupnutím napálil přímo do boční skleněné stěny lodi. Křach! Staré sklo se probořilo. V podpalubí zela roztříštěná kulatá díra, ze které okamžitě padal hvězdný lesklý prach z lodi ven.
„Máme díru u podlahy! Hvězdný prach utíká k zemi!” křikl vyděšeně od kormidla Adam. Lodní rychlost rapidně opadla. Klepající se loď padala obklopena zmrzlinou směrem na nejbližší neznámou planetu a dosedla obrovským nouzovým sešupem na měkké křupavé údolí u tajuplně vonící mýtiny.
Objevitelé vyskákali ven k prasklině trupu a úžasem vydechli. Povrch neznámé planety byl neskutečně voňavý. Namísto pískovců tu čněly hory z křehkých upečených kulatých oplatků. Před nimi bublal silný dravý potok plný obří horké polevy z malin.
„Musíme ten trup okamžitě ucpat! Pokud z lodičky uteče veškerá síla prachového pohonu, už nám nezbyde ani zrnko prachu na cestu domů!” odhadl zoufale poškození Adam.
S Tukym obratem odlomili přesný trojúhelník křupavého oplatku ze země. Nožka bez sebemenšího zaváhání utkal stepováním velmi přiléhavou pevnou stříbrnou pavučinovou síť a obrovskou oplatkovou záplatu tak přitiskl rovnou na roztříštěné místo.
„Fajn! Oplatek v díře drží, ale pavučinová škvíra pořád profukuje hvězdný prach ven z lodi,” povzdechl si Adam. Skleněný trup s pavučinou pro křehkost oplatku dostatečně netěsnil. Emily obratem dostala záchranný nápad. „Potřebujeme nesmírně lepivou neprostupnou čokoládovou polevu!” uvědomila si a popadla za ruku ohromného bručouna. „Brumlo, vezmeme kornout a ty plně nabereš polevu z tamhletoho čokoládového potoka. Tou tu stěnu lodi s pavučinou vzduchotěsně zavaříme na cestu domů. Když čokoláda zatuhne, bude tvrdá jako beton! A doma pak náš koráb opravíme pořádně.”
Brumla kňoural a nadouval se prací. Během nabírání horké čokolády u sladkého potoka do kornoutu potají, za občasného mlasknutí, mohutně upíjel. Dnes to bylo nesmírně neřízené pokušení, protože jako medvěd měl pro sladkou polevu ohromnou slabost! Druhá nejlepší bašta hned po medu.
U praskliny pak plácal zalepenou tlapou polevu na kraj sítě a postupně přes celý oplatek. Když ho Emily potichu zpozorovala s tlapou opět v tlamě, musela zasáhnout.
„Brumlo! Jestli nám to čokoládové horké lepidlo takhle tajně před opravou úplně sám vylížeš, půjdeme s tou velkou dírou zpátky ke mně do postele po vlastních nohách pěšky!” řekla Emily přísně se založenýma rukama.
Polekaný Méďa potutelně přimhouřil velké knoflíkové oči. Hrubým plyšem si otřel upatlanou tlamu a slíbil, že už nechá polevu na opravu korábu. Tmel už pak bez drancování patlal na loď s obdivuhodnou razancí. Čokoládová horká hmota s oplatkovou zátkou na pavučinové mříži okamžitě ztuhla a vytvořila pro plavidlo dokonalou hermeticky nepropustnou náplast.
Konečně se díra uzavřela a prach přestal z lodi utíkat, ta znovu bezpečně vyletěla vzhůru do vesmíru. Všichni se v opraveném trupu spokojeně usadili na piknikovou deku. Velký oříškový meteorit ze srážky se stal hlavním chodem jejich hodování. Hltali zmrzlinovou hvězdnou hroudu s velkou úlevou, usmívali se na svítící Jiskru nad kormidlem a pro jednou byli rádi za havárii plnou úžasných příchutí. Každý dobrodruh přece potřebuje sladkou odměnu, jen méďa už moc místa v bříšku neměl. Teď už jen zaparkovali koráb doma u modré okenice Emilyina pokoje a šli spát.