Papírový Drak a Nefritový kompas
Adam hledá cestu k Jablku splněných přání. V Oblačné knihovně posádka pomůže rozčarovanému Papírovému Drakovi nasbírat zatoulané knihy a získá radu, kam dál.
Nový cíl dodal noční palubě obrovskou záchrannou energii. Adam, jakožto opravdový chlapec z hvězd dýchající čistý noční prach z kormidla, otočil plachty přímo k vědomostem. Hvězdička Jiskra naplno rozžhavila svá modrozlatá světýlka a koráb plný naděje vystřelil kupředu.
Před lodí se objevila podivná, bledě svítící prázdnota plná papíru. Na první pohled to vypadalo jako obrovské hejno hranatých ptáků. Při bližším proplutí do samého centra se ale ukázala neuvěřitelná stavba “Oblačné knihovny”. Nebyl tu žádný kámen. Místo domů se tu ve vzduchu volně vznášely obrovité poličky tvořené hřbety statisíců magických okřídlených encyklopedií a pohádek, které klidně poletovaly z mraku do mraku.
„Jak tu máme objevit jeden jediný list o Jablku, když tu ta chytrá slova lítají rychlostí blesku?” podivil se Adam a utřel si nos.
Náhle se nad nimi mihl obrovitý šustivý tvor. Byl to prastarý Papírový Drak. Měl zářivé oči z voskových perel a z těla mu trčela křídla úhledně poskládaná z těch nejkrásnějších japonských pevných pergamenů. Jenže stvoření nepůsobilo vůbec moudře. Spíše nevraživě a strašně se mračilo.
„Stát! Nelétat! Ušpiníte tyhle papírové poličky prachem od kormidla!” vyštěkl drak hlasitě tak, že odfoukl Emily ofinu z očí. „Omlouváme se, pane Draku,” uctivě pozdravila malá objevitelka. „Přiletěli jsme za legendou všech legend. Potřebujeme mapu k Jablku splněných přání.”
Drak zachrastil ohromným tělem plným zlostných šupin. „Nemám ani minutu času číst pohádky! Moje pošetilé knihy odletěly z Oblačných poliček a teď tu v propastech panuje ten nejhorší literární nepořádek. Nedokážu to obrovské hejno divokých svazků zastavit a vrátit do polic!” stěžoval si zuřivý knihovník a marně zkoušel chytat dvě přeletávající učebnice, zatímco ztrácel rovnováhu na zadních papírových tlapách.
Posádka si okamžitě vyměnila uličnické pohledy. Tohle bylo přesně pro ně! Pavouček Nožka okamžitě vyskočil k policím a roztepoval neuvěřitelnou pracovní kadenci. Začal sázet lepivé široké měkké záchytné sítě na horní roh stránek s poletujícími listy knih a zachytával hřbety do obří pavučinové krabice, aniž by těm vzácným knihám pomačkal jedinou stránku. Tuky s Jiskrou knihy shora rovnou naháněli. Křičící navigátor hnal obrovské vázané sešity dolů zobákem a Brumla je drsnými tlapami řadil do uklizených komínků pod regály, přesně podle abecedy.
Za necelou hodinu zavládl v prostoru ukázkový perfektní pořádek. Adam chytil v letu ohromně těžkou malou rudou letitou knížečku se zlatým jablíčkem na obalu a jemně ji podal šokovanému Papírovému Drakovi. Obr se uklidnil a konečně se pohnul dál do obřích stohů bez brblání. Nad radostí z práce podal starou rudou sešitou bibli dětem rovnou do lodě.
„Odvedli jste ukázkovou práci. Tohle je Průvodce nejstarších legend. Žádné souřadnice se v něm ovšem nepíšou. K Jablku z legend prostě nevede žádná mapa pro skleněné lodě.”
Adam ztuhl a Emily naprázdno polkla ze zklamání. „Tady je napsáno,” přečetl Tuky bystrýma očima stránku otevřené knížky na stěžni, „že abys došel k větvi s Jablkem v sadu ticha, musí tě do něj spolehlivě navést přesný Nefritový Jablečný Kompas, do kterého je láska a odvaha.”
„Přesně jak čte pták,” souhlasil Drak, narovnal si papírový zátylek a podíval se s měkkostí na smutného chlapeckého kormidelníka a ustaranou dětskou dívku ze Země. „Nemusíte věšet hlavu z paluby. Vaše další klidná plavba vede obrovsky jasným směrem. Utíkejte rozžehnout oheň a leťte hluboko pod mraky k Vesmírnému Kováři na Skleněnou horu. Většího mistra přes kompasy ve vesmíru zkrátka neseženete.”
Jiskra zapípala, aby Adam popadl kormidlo odvážněji do ruky. Chlapec z hvězd zvedl rozzářenou hlavu k obloze. Láska a odvaha, ze které se bájný kompas kuje? Do jeho vesmírné party patřily ty nejstatečnější srdce světa. Let na Skleněnou horu mohl započít!